Podcast
Vietnamci v České republice: migrace, rodina a dvě kultury
Historie a současnost vietnamské menšiny, výchova, jazyk a „české babičky“
1 h 30 min
Poslouchej také na
TAMly podcast s odborníky
Ve zkratce
- Díl se vrací k počátkům vietnamské migrace do Československa a ukazuje, jak politické, ekonomické a rodinné okolnosti ovlivnily život první generace i jejich dětí.
- Vietnamská komunita není jedna homogenní skupina. Zkušenosti jednotlivých rodin se mohou výrazně lišit, a proto nedává smysl posuzovat „vietnamskou rodinu“ podle jednoho vzoru.
- Rozhovor otevírá českou a vietnamskou kulturu, tradicionalismus a ekonomickou integraci. Věnuje se také výzvám, se kterými se Vietnamci v Česku setkávají, a tomu, jak integrace vypadá v praxi.
- Dva jazyky: řeč je o dvojjazyčném vývoji dětí, jazykových bariérách a vzdělávání a o otázce, zda je cílem jazyková integrace, nebo celková asimilace. K jazyku a dvojjazyčnosti se vztahuje i část literatury v odkazech.
- „České babičky“ sehrály v životě mnoha vietnamských dětí důležitou roli. Pomáhaly s češtinou a poznáváním českého prostředí a byly zdrojem blízkosti, bezpečí a péče v době, kdy rodiče trávili většinu času prací.
- Rodiny a instituce: díl se dívá na vietnamskou komunitu z pohledu českého systému, zejména škol, a ptá se, proč mezi rodiči, dětmi a institucemi vznikají nedorozumění. Pro rodiče i děti může být užitečné slyšet, že se dají řešit.
- Závěr se ptá, jak vypadají dobré rodiny. Při nedorozumění se školou nebo úřadem můžeš požádat o tlumočníka nebo interkulturního pracovníka; pokud tě napětí v rodině dlouhodobě tíží, orientovat se v pomoci pomůže mapa Opatruj se.
Jak se v průběhu generací proměňuje život vietnamské menšiny v Česku? Proč mezi rodiči, dětmi, školami a českými institucemi někdy vznikají nedorozumění? A co nám může pomoci lépe porozumět životu mezi dvěma kulturami?
V prvním díle série TAMly podcast s odborníky mluví Dan Le se sociologem, vietnamistou a interkulturním mediátorem Mgr. Jiřím Kocourkem.
O čem díl je
Jak vznikaly vietnamské komunity
Rozhovor se vrací k počátkům vietnamské migrace do Československa a k tomu, jak politické, ekonomické a rodinné okolnosti ovlivnily život první generace i jejich dětí.
Zazní také, proč nelze vietnamskou komunitu vnímat jako jednu homogenní skupinu a jaké trendy a charakteristiky se v komunitách objevují.
Kultura, tradice a integrace
Další část otevírá českou a vietnamskou kulturu, tradicionalismus a ekonomickou integraci. Díl se věnuje také výzvám, se kterými se Vietnamci v Česku setkávají, a tomu, jak integrace v praxi vypadá.
Dva jazyky a vzdělávání
Rozhovor se zastavuje u dvojjazyčného vývoje dětí, jazykových bariér a vzdělávání. Klade i otázku, zda je cílem jazyková integrace, nebo celková asimilace.
K tématu jazyka a dvojjazyčnosti se vztahuje i část literatury uvedené níže.
Výchova a „české babičky“
Díl se věnuje výchově ve vietnamských rodinách a fenoménu „českých babiček“, které v životě mnoha vietnamských dětí sehrály důležitou roli. Pomáhaly nejen s učením češtiny a poznáváním českého prostředí, ale byly také zdrojem blízkosti, bezpečí a péče v době, kdy rodiče trávili většinu času prací.
Rodiny a české instituce
Závěr rozhovoru se dívá na vietnamskou komunitu z pohledu českého systému a ptá se, jak vypadají dobré rodiny. Host se od roku 2017 věnuje především komunikaci vietnamských rodin s českými institucemi, zejména se školami.
Pro rodiče i děti může být užitečné slyšet, proč nedorozumění vznikají a že se dají řešit.
Věděli jste? Fakta k dílu
Klikni na otázku a pusť si přesně to místo rozhovoru.
Dřívější odborné texty se přely o správné zařazení vietických jazyků (Kirby, 2011; Phan, 2012). Jedno z nejnovějších zařazení navrhli Sidwell a Alves (2021): jazyky Mường a Nguồn patří spolu s vietnamštinou do stejné skupiny vietických – konkrétně východovietických – jazyků v kategorii Viet-Muong.
Kirby (2011); Phan (2012); Sidwell & Alves (2021)
Bialystoková (2008) uvádí, že dvojjazyčné děti mají v každém z jazyků menší slovní zásobu než jednojazyčné děti v jejich jazyce. U bilingvních dětí se také objevuje pomalejší vybavování slov (lexikální přístup) a v paměťových úlohách, které stojí hlavně na volném vybavování slov (například zapamatování seznamu slov), podávají dvojjazyční lidé horší výkon než jednojazyční.
Bialystok (2008)
Podle Souralové (2021) vnímali vietnamské matky a otcové svou roli především skrze ekonomické zajištění rodiny a investice do vzdělání dětí, což chápali jako nejvyšší projev rodičovské lásky a oběti. Pro tyto rodiče bylo důležitější vydělávat peníze než být sociálně a emocionálně přítomní v každodenním životě svých dětí.
Souralová (2021)
České chůvy – v komunitě často označované jako babičky nebo tety – hrají v životě vietnamských dětí vyrůstajících v Česku zásadní, formující a socializační roli. Rodiče první generace často pracují dlouhé hodiny v obchodech a na tržnicích, aby finančně zajistili budoucnost rodiny, a každodenní péči o děti proto svěřují právě českým chůvám.
Podle Souralové (2020) plní české vychovatelky čtyři hlavní role:
- Jazyková socializace a rozvoj řeči
- Předávání „neformálního kurikula“ a české kultury
- Domácí vzdělávání a pomoc s učivem
- Mediátorky a kontakt se školou
Souralová (2020)
Tipy pro tebe
Na otázky můžeš odpovědět anonymně. Odpovědi zveřejníme, až je tým TAMly zkontroluje.
Jazyk je i most k rodině. Pokud je to pro tebe možné, dej doma prostor oběma jazykům – třeba společným čtením nebo vyprávěním.
Když vznikne nedorozumění se školou nebo úřadem, můžeš požádat o tlumočníka nebo interkulturního pracovníka. Nejde o selhání, ale o férovou komunikaci.
Ptej se rodičů a prarodičů na jejich příběh – bez nátlaku a v jejich tempu. Porozumění okolnostem, za kterých přišli, může usnadnit rozhovory mezi generacemi.
Nesuď „vietnamskou rodinu“ podle jednoho vzoru. Každá rodina má jiný příběh, jiné možnosti i jiné hodnoty.
Pokud tě napětí v rodině dlouhodobě tíží, můžeš se obrátit na rodinnou poradnu nebo jiného odborníka. Orientovat se pomůže mapa Opatruj se.
Pravidla sdílení
- Anonymně – bez jména a osobních údajů.
- S respektem – bez urážek, nenávisti a útoků na ostatní.
- Sdílej za sebe – vlastní zkušenosti a názory.
- Chráníme soukromí – nesdílej citlivé údaje o jiných lidech.
Zdroje a literatura
- Souralová, A. (2020). Vietnamese Parents and Czech Nannies: Second-Generation Immigrant Children and their Educators. Journal of Education Culture and Society, 5(1), 320–333. doi.org ↗
- Berry, J. W. (1997). Immigration, acculturation, and adaptation. Applied Psychology, 46(1), 5–34. doi.org ↗
- Souralová, A. (2015). New perspectives on mutual dependency in care-giving. Ashgate. doi.org ↗
- Souralová, A. (2015). ‘That’s the lady I call grandma!’ Czech Sociological Review, 51(5), 815–844. doi.org ↗
- Pham, T. H., & Kraus, F. (2024). ‘Banana’, Vietnamese or Czech? The identity struggles of second-generation Vietnamese in the Czech Republic. Diaspora Studies, 17(1), 85–104. doi.org ↗
- Formánková, L., & Lopatková, M. (2022). “Confessions of the Vietnamese” Facebook page: The intergenerational conflict of young Vietnamese migrants in the online space in the Czech Republic. Český lid, 109(1), 83–104. doi.org ↗
- Bialystok, E. (2008). Bilingualism: The good, the bad, and the indifferent. Bilingualism: Language and Cognition, 12(1), 3–11. doi.org ↗
- Kirby, J. P. (2011). Vietnamese (Hanoi Vietnamese). Journal of the International Phonetic Association, 41(3), 381–392. doi.org ↗
- Phan, J. (2012). Mường is not a subgroup: Phonological evidence for a paraphyletic taxon in the Viet-Muong sub-family. Mon-Khmer Studies, 40, 1–18.
- Sidwell, P., & Alves, M. (2021). The Vietic languages: a phylogenetic analysis. Journal of Language Relationship, 19(3–4), 166–194. doi.org ↗
- Souralová, A. (2014). Vietnamese Parents and Czech Nannies: Second-Generation Immigrant Children and their Educators. Journal of Education Culture and Society, 5(1), 320–333. doi.org ↗
- Souralová, A. (2021). “My parents did everything for us but nothing with us”: Parenting and mothering in Vietnamese immigrant families in the Czech Republic. Asian and Pacific Migration Journal, 30(1), 39–59. doi.org ↗
- Opatruj se – mapa péče o duševní zdraví. opatruj.se www.opatruj.se ↗
Jak se ti tento obsah líbil?
★ 4,0 z 5 · 1 hodnocení
Navazující příspěvky
České babičky a vietnamská vnoučata
Linh Chi
„Moje oblíbené jídlo je guláš od mé babičky… od mé české babičky.“ Článek o dětství druhé generace Vietnamců v Česku, ve kterém vedle pokrevní vietnamské rodiny vyrůstá i ta srdeční, česká.
Míšená manželství ve vietnamské komunitě
Dan Le, Veronika Ngo, Dana Haranzová
Veronika Ngo a Dana Haranzová sdílejí osobní příběhy o dospívání mezi dvěma kulturami, hledání identity a pocitu přijetí.
Duševní zdraví: úspěch, rodina a duševní pohoda
Dan Le, Dominika Čechová, M. A.
Rozhovor s psychoterapeutkou Dominikou Čechovou o tom, co nás formuje: dětství, emoce, vztahy, tlak na výkon a psychoterapie.
