Podcast
Duševní zdraví: úspěch, rodina a duševní pohoda
Co nás formuje? Dětství, emoce, vztahy, tlak na výkon, terapie
1 h 44 min
Poslouchej také na
TAMly podcast s odborníky
Ve zkratce
- Duševní zdraví není jen otázka diagnóz nebo psychických obtíží. Díl se ptá, jak se duševní pohoda pozná v obyčejném dni, a připomíná, že podporu můžeme hledat dřív, než se nám život začne rozpadat.
- Tlak na výkon a strach ze selhání: proč mají někteří mladí lidé pocit, že musí do třiceti stihnout školu, kariéru, vztah i další životní milníky. Rozhovor ukazuje, jak do těchto očekávání vstupuje rodina a prostředí, ve kterém vyrůstáme.
- Vztahy a dospělost: řeč je o rozhodování o rodičovství, konfliktech mladých párů a partnerské terapii. Rozhovor se ptá také, proč muži do terapie často přicházejí až v krizi.
- Vietnamské rodiny v Česku: představa „dobrého dítěte“, očekávání úspěchu, stigmatizace selhání a rozdíly mezi generacemi. Díl se ptá, co se může dít, když se hodnoty rodiny potkávají s českým prostředím.
- Emoce: ne každý vyrůstá v prostředí, kde se o pocitech otevřeně mluví. Péče a láska se někdy vyjadřují jinými způsoby a odstup od emocí může být i způsob, jak se člověk naučil chránit.
- Co si neseme z domova: hodnoty, pravidla a představy o tom, co je „správně“, si můžeme nést dlouho do dospělosti. Díl se věnuje i dětství a traumatu a zve k postupnému zjišťování, které z těchto pravidel jsou skutečně naše.
- Jak funguje psychoterapie: rozhovor vysvětluje, jak důležitý je vztah a důvěra mezi klientem a terapeutem a co rozhoduje o tom, zda terapie funguje. Porovnává ji s koučinkem a končí otázkou, kdy dát terapii šanci.
- Řeč je i o ADHD, diagnózách a psychologii na sociálních sítích, kterou je dobré brát jako podnět k zamyšlení, ne jako diagnózu. Pokud hledáš terapeuta, orientovat se pomůže mapa Opatruj se nebo web Nevypusť duši.
Jak poznat, že jsme duševně v pohodě? Proč máme někdy pocit, že musíme všechno zvládnout, uspět a nezklamat? A jak nás v dospělosti ovlivňuje prostředí, ve kterém jsme vyrůstali?
V dalším díle série TAMly podcast s odborníky mluví Dan Le s psychoterapeutkou Dominikou Čechovou o duševním zdraví, emocích, rodinných vzorcích, vztazích a psychoterapii – včetně zkušeností vietnamských rodin v Česku.
Produkce: Linda Duong (TAMly).
O čem díl je
Co znamená duševní zdraví
Úvodní část se věnuje tomu, co duševní zdraví vlastně znamená a jak se dá duševní pohoda poznat v každodenním životě. Rozhovor vychází z toho, že nejde jen o diagnózy nebo psychické obtíže.
Mluví se také o tom, kdy je dobré začít hledat podporu a proč nemusíme čekat až na chvíli, kdy se nám život začne rozpadat.
Tlak na výkon, vztahy a dospělost
Další kapitoly otevírají tlak na školu, kariéru a úspěch a otázku, proč mají někteří mladí lidé pocit, že musí do třiceti stihnout všechny životní milníky. Řeč je i o vztazích, rozhodování o rodičovství, konfliktech mladých párů a partnerské terapii.
Rozhovor se zastavuje také u toho, proč muži do terapie často přicházejí až v krizi.
Vietnamské rodiny a „dobré dítě“
Rozhovor se dostává ke zkušenosti vietnamských rodin v Česku: k představě „dobrého dítěte“, očekávání úspěchu, stigmatizaci selhání a rozdílům mezi generacemi. Ptá se také, co se může dít, když se hodnoty rodiny potkávají s českým prostředím.
Pro řadu lidí z druhé generace jsou to známá témata. Slyšet je pojmenovaná nahlas může pomoci lépe porozumět sobě i rodičům.
Emoce a to, co si neseme z domova
Velká část dílu patří emocím: jak se je učíme prožívat a pojmenovávat a proč ne každý vyrůstá v prostředí, kde se o pocitech otevřeně mluví. Péče a láska se někdy vyjadřují jinými způsoby a odstup od emocí může být i způsob, jak se člověk naučil chránit.
Díl se věnuje také dětství, traumatu a tomu, co si přebíráme od rodičů a dalších důležitých lidí – hodnotám, pravidlům a představám o tom, co je „správně“. Postupně můžeme zjišťovat, které z nich jsou skutečně naše.
Jak funguje psychoterapie
Závěrečná část vysvětluje, jak psychoterapie probíhá, jak důležitý je vztah a důvěra mezi klientem a terapeutem a co rozhoduje o tom, zda terapie funguje. Rozhovor ji porovnává s koučinkem, vrací se k mužům, emocím a párové terapii a dotýká se i ADHD, diagnóz a psychologie na sociálních sítích.
Poslední kapitola nese název „Kdy dát terapii šanci“.
Věděli jste? Fakta k dílu
Klikni na otázku a pusť si přesně to místo rozhovoru.
Duševní zdraví je stav duševní pohody, který lidem umožňuje zvládat životní stres, rozvíjet svůj potenciál, úspěšně se učit a pracovat a přispívat k životu ve své komunitě. Má hodnotu samo o sobě i hodnotu praktickou a je nedílnou součástí naší celkové pohody.
Duševní zdraví může být v každém okamžiku chráněno, nebo ohrožováno vzájemným působením celé řady faktorů – individuálních, rodinných, komunitních i strukturálních. Ačkoli je většina lidí odolná, ti, kdo čelí nepříznivým životním okolnostem – například chudobě, násilí, zdravotnímu postižení či nerovnosti – jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku duševního onemocnění.
Mnohé duševní poruchy lze účinně léčit za relativně nízké náklady, přesto zdravotnické systémy po celém světě trpí značným nedostatkem zdrojů a v dostupnosti léčby přetrvávají velké rozdíly. Poskytovaná péče o duševní zdraví má často nízkou kvalitu. Lidé s duševním onemocněním se navíc nezřídka setkávají se stigmatizací, diskriminací a porušováním lidských práv.
World Health Organization (2019)
Vyhledávání pomoci v oblasti duševního zdraví a postoje společnosti v městských oblastech Vietnamu formuje především to, jak závažné se příznaky zdají, gramotnost v oblasti duševního zdraví, sociodemografické faktory, stigma a zátěž pečujících.
Profesionální lékařská péče je převážně vyhrazena pro zjevné a společensky rušivé psychotické příznaky (např. agresi). Nerušivé stavy, jako je deprese nebo generalizovaná úzkost, se z velké části zvládají v rámci rodiny – kvůli omezenému rozpoznání a chybějícímu odbornému pojmenování.
Sociodemografické údaje výrazně ovlivňují postoje společnosti. Stigma vázané na konkrétní poruchy, které narušují veřejný život (zejména schizofrenii a alkoholismus), spolu s vážnou zátěží pečujících v rodině (finanční potíže, emoční vyčerpání, agrese pacientů, nedostatek léků) vytváří systémovou bariéru: odborná psychiatrická konzultace se odkládá, dokud domácí péče úplně nepřestane stačit.
Van der Ham et al. (2011)
Dlouhodobý výzkum vietnamských a kambodžských rodin migrantů v USA ukázal souvislost mezi mezigenerační kulturní disonancí, konflikty rodičů s dětmi a slabší vzájemnou vazbou. U vietnamských rodin jsou popsány také akulturační mezery mezi rodiči a dětmi.
Choi et al. (2007)
Metaanalýza 124 nezávislých vzorků ukazuje, že zkušenost s emočním týráním v dětství souvisí v dospělosti s obtížemi v regulaci emocí – zejména se snahou vyhýbat se negativním prožitkům. Vyšší míra emočního týrání v dětství je spojena s častějším používáním vyhýbavých strategií, jako je ruminace (opakované přemítání), vyhýbání se prožitkům a vyhýbavé chování.
Souvisí také s obtížemi tolerovat stres, ovládat impulzy, přijímat a jasně rozpoznávat vlastní emoce. Tyto souvislosti jsou poměrně stabilní bez ohledu na celkovou zátěž v dětství; zanedbávání a deprivace v dětství navíc zvyšují sklon emoce potlačovat.
Amini-Tehrani et al. (2026)
Metaanalýza ukazuje, že fyzické trestání dětí rodiči je trvale spojeno s vyšším rizikem škodlivých následků. V dětství souviselo s větší agresivitou, antisociálním chováním, vnějšími i vnitřními obtížemi, problémy s duševním zdravím, horšími vztahy mezi rodiči a dětmi, slabšími kognitivními schopnostmi, nižším sebevědomím a vyšším rizikem fyzického týrání.
V dospělosti zkušenost s fyzickým trestáním předpovídala antisociální chování, problémy s duševním zdravím a větší podporu fyzického trestání. Tyto souvislosti se ukázaly napříč studiemi a nelišily se podle věku dětí ani podle zemí.
Gershoff & Grogan-Kaylor (2016)
Výzkum prokázal pozitivní vztah mezi terapeutickou aliancí – pracovním vztahem klienta a terapeuta – a výsledky psychoterapie. Tento vztah platí napříč terapeutickými směry (včetně KBT, psychodynamické a humanistické terapie), z pohledu klientů, terapeutů i pozorovatelů a bez ohledu na to, jakým nástrojem nebo výzkumným designem se aliance měří.
Flückiger et al. (2018)
Silnější přizpůsobení tradičním mužským normám (např. soběstačnosti, stoicismu a ovládání emocí) souvisí s nižší ochotou vyhledat psychologickou pomoc a se slabším zapojením do léčby, když už začala. Většina studií (59 %) vnímá maskulinitu jako překážku, a přesto většina doporučení (60 %) staví na silných stránkách maskulinity – například představuje vyhledání pomoci jako projev mužské síly. To ukazuje rozpor mezi výzkumnými rámci a praktickými klinickými doporučeními.
Burns et al. (2025)
Tipy pro tebe
Na otázky můžeš odpovědět anonymně. Odpovědi zveřejníme, až je tým TAMly zkontroluje.
Všímej si, jak se máš v obyčejných dnech – spánek, energie, vztahy, chuť do věcí. Duševní zdraví se netýká jen chvil, kdy je nejhůř.
Podporu můžeš hledat dřív, než se věci „rozpadnou“. Rozhovor s odborníkem není selhání ani přiznání slabosti.
Zkus si sepsat pravidla a očekávání, která sis přinesl/přinesla z domova, a u každého se zeptat: Je to opravdu moje?
Pokud je pro tebe těžké mluvit o pocitech, začni jednoduše: pojmenuj jednu emoci za den, třeba jen sám/sama pro sebe.
Při hledání terapeuta záleží na vztahu a důvěře. Je v pořádku se na první schůzce ptát, jak pracuje, a případně hledat dál. Orientovat se pomůže mapa Opatruj se nebo web Nevypusť duši.
Psychologii ze sociálních sítí ber jako podnět k zamyšlení, ne jako diagnózu. Tu může stanovit jen odborník.
Pravidla sdílení
- Anonymně – bez jména a osobních údajů.
- S respektem – bez urážek, nenávisti a útoků na ostatní.
- Sdílej za sebe – vlastní zkušenosti a názory.
- Chráníme soukromí – nesdílej citlivé údaje o jiných lidech.
Zdroje a literatura
- Amini-Tehrani, M., Mazidi, M., Ranjbar, S., Ohan, J. L., Weinborn, M., & Naragon-Gainey, K. (2026). Meta-analysis of associations between childhood emotional abuse and adulthood emotion regulation. Clinical Psychology Review, 128, 102778. doi.org ↗
- Burns, L., Olive, L., Turner, A., Rice, S., Wrobel, A., Montgomery-Farrer, B., Norton, B., Seidler, Z., & Hayley, A. (2025). The role of gender norm conformity in men’s psychological help-seeking and treatment engagement: A scoping review. Journal of Mental Health, 35(2), 230–248. doi.org ↗
- Choi, Y., He, M., & Harachi, T. W. (2007). Intergenerational cultural dissonance, parent–child conflict and bonding, and youth problem behaviors among Vietnamese and Cambodian immigrant families. Journal of Youth and Adolescence, 37(1), 85–96. doi.org ↗
- Flückiger, C., Del Re, A. C., Wampold, B. E., & Horvath, A. O. (2018). The alliance in adult psychotherapy: A meta-analytic synthesis. Psychotherapy, 55(4), 316–340. doi.org ↗
- Gershoff, E. T., & Grogan-Kaylor, A. (2016). Spanking and child outcomes: Old controversies and new meta-analyses. Journal of Family Psychology, 30(4), 453–469. doi.org ↗
- Van der Ham, L., Wright, P., Van, T. V., Doan, V. D. K., & Broerse, J. E. W. (2011). Perceptions of mental health and help-seeking behavior in an urban community in Vietnam: An explorative study. Community Mental Health Journal, 47(5), 574–582. doi.org ↗
- World Health Organization. (2019, December 19). Mental health. www.who.int ↗
- Sue, S., Cheng, J. K. Y., Saad, C. S., & Chu, J. P. (2012). Asian American mental health: A call to action. American Psychologist, 67(7), 532–544. doi.org ↗
- Cheng, A. W., Chang, J., O’Brien, J., Budgazad, M. S., & Tsai, J. (2017). Model minority stereotype: Influence on perceived mental health needs of Asian Americans. Journal of Immigrant and Minority Health, 19(3), 572–581. doi.org ↗
- Lee, R. M., Choe, J., Kim, G., & Ngo, V. (2000). Construction of the Asian American Family Conflicts Scale. Journal of Counseling Psychology, 47(2), 211–222. doi.org ↗
- Clement, S., Schauman, O., Graham, T., Maggioni, F., Evans-Lacko, S., Bezborodovs, N., Morgan, C., Rüsch, N., Brown, J. S. L., & Thornicroft, G. (2015). What is the impact of mental health-related stigma on help-seeking? A systematic review of quantitative and qualitative studies. Psychological Medicine, 45(1), 11–27. doi.org ↗
- Wong, Y. J., Ho, M.-H. R., Wang, S.-Y., & Miller, I. S. K. (2017). Meta-analyses of the relationship between conformity to masculine norms and mental health-related outcomes. Journal of Counseling Psychology, 64(1), 80–93. doi.org ↗
- Nevypusť duši – duševní zdraví, informace a pomoc. nevypustdusi.cz nevypustdusi.cz ↗
- Opatruj se – mapa péče o duševní zdraví. opatruj.se www.opatruj.se ↗
- Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). nudz.cz www.nudz.cz ↗
Jak se ti tento obsah líbil?
★ 5,0 z 5 · 1 hodnocení
Navazující příspěvky
Duševní zdraví Vietnamců v ČR
Minh Mai, Mgr. Jan Kulhánek, Dominika Čechová, M. A., Mgr. Le Hong Thai
Psychoterapeutka, psychiatr a klinický psycholog o tom, na koho se obrátit pro pomoc a jak tlak na výkon a migrační zkušenost ovlivňují vietnamské rodiny v Česku.
Vietnamci v České republice: migrace, rodina a dvě kultury
Dan Le, Mgr. Jiří Kocourek
Sociolog a vietnamista Jiří Kocourek o historii i současnosti vietnamské menšiny v Česku, o vztazích mezi generacemi a o životě mezi dvěma kulturami.
ADHD u dospělých
Tu Anh „Kiki“ Vo, MUDr. Natálie Böhmová, Mgr. Helena Halířová, Denisa Olšavská
Panelová diskuze o tom, co ADHD opravdu je, jak probíhá diagnostika u dospělých a jaké nástroje mohou pomoci s pozorností a regulací.
